|
|
Ošetřovatelský proces u pacienta s hydrocefalem
Suková, Elishka ; Průšová, Kateřina (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je věnována ošetřovatelskému procesu a edukaci u pacienta s hydrocefalem. Cílem práce bylo zjistit, do jaké míry onemocnění ovlivňuje kvalitu života pacienta, se zaměřením na období před a po zavedení ventrikulo-peritoneálního shuntu. Dále, jak se pacient cítil v době hospitalizace, zda byl spokojen s přístupem personálu, jestli byl řádně edukován před a po operačním zákroku či před propuštěním do domácího ošetřování. Teoretická část práce se věnuje podrobnému popisu onemocnění, jeho příčinám v novorozeneckém, dětském i dospělém věku, příznakům pacientů všech věkových kategorií a možnostem léčby. Empirická část práce je založena na kvantitativním výzkumném šetření, analýze získaných dat a porovnání výsledků práce s obdobnými pracemi. Jako výzkumná metoda bylo zvoleno kvantitativní dotazníkové šetření za pomoci nestandardizovaného dotazníku. Dotazníkové šetření proběhlo na Neurochirurgické klinice Fakultní nemocnice Motol a 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, po předchozím schválení náměstkyní pro ošetřovatelskou péči a se souhlasem vedení dané kliniky. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že 86,11% dotazovaných udává zlepšení svého zdravotní stavu po implantaci ventrikulo-peritoneálního shuntu. Většina respondentů, konkrétně 97,22% byla velmi spokojena s...
|
|
|
Předoperační a pooperační péče v kardiochirurgii z pohledu pacienta
Votava, Adam ; Klokočková, Šárka (vedoucí práce) ; Zámečníková, Kateřina (oponent)
Předoperační a pooperační péče v kardiochirurgii z pohledu pacienta - Adam Votava ABSTRAKT Bakalářská práce ,,Předoperační a pooperační péče v kardiochirurgii z pohledu pacienta" zjišťovala, hodnotila a porovnávala pohledy pacientů, kteří podstoupili kardiochirurgický operační výkon na poskytovanou zdravotní péči. Cílem práce bylo zmapovat problematické oblasti v poskytovaných informací o průběhu plánované péče a další oblasti s tímto tématem spojené. V teoretické části práce byl představen samotný obor kardiochirurgie, procesu hospitalizace na kardiochirurgickém oddělení a specifické informace o operačním výkonu, kterým si dotazovaní prošli. Dále se zabývala rolí pacienta ve zdravotnictví. Předkládá právní a etické aspekty pacienta v České republice a byly vysvětleny faktory ovlivňující pacientův přístup k poskytované zdravotní péči. Na závěr tato část vysvětluje potřebu informací a možné zdroje, které může kardiochirurgický pacient využít pro svůj prospěch. Empirická část obsahuje výsledky vlastního průzkumného šetření a porovnání výsledků s výsledky dalších podobných prací. Metoda: Kvalitativní výzkum - polostrukturovaný rozhovor. Výsledky: Výzkumného šetření se zúčastnilo osm dotazovaných. Jednotlivé odpovědi dotazovaných byly následně analyzovány. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že hodnocení...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta po transplantaci ledviny
Ondřichová, Adéla ; Bakusová, Tereza (vedoucí práce) ; Komínek, Tomáš (oponent)
(v ČJ) Tato bakalářská práce se zaměřuje na ošetřovatelskou péči o pacienta po transplantaci ledviny. Prezentuje případovou studii konkrétního pacienta s chronickým selháním ledvin na podkladě Alportova syndromu, který podstoupil transplantaci ledviny od kadaverózního dárce. Cílem této práce je popsat a zhodnotit ošetřovatelskou péči, která pacientovi byla poskytována po transplantaci ledviny. Teoretická část obsahuje přiblížení renálního selhání, eliminační metody, aspekty související se samotnou transplantací a velmi důležitou část o edukaci pacienta po transplantaci. V praktické části jsou popsány základní kroky přípravy pacienta na transplantaci a následná ošetřovatelská péče v prvních dnech po transplantaci. Případová studie pacienta je prezentována pomocí popisu jeho zdravotního stavu před a po transplantaci. V závěru práce jsou popsané ošetřovatelské diagnózy a výsledky ošetřovatelské péče a její efektivita v kontextu celkového zdravotního stavu pacienta. Klíčová slova: transplantace ledviny, ošetřovatelská péče, pooperační péče, edukace pacienta, imunosupresivní terapie
|
|
|
Ošetřovatelská péče o onkologické pacienty s poruchou krvetvorby v souvislosti s protinádorovou chemoterapií
BENEŠOVÁ, Petra
Cílem této práce bylo zjistit, jaká je specifická ošetřovatelská péče u onkologických pacientů s poruchou krvetvorby v souvislosti s protinádorovou chemoterapií a zmapovat, jak jsou dodržována režimová opatření pro poruchy krvetvorby v důsledku chemoterapie. Dále jsme se zaměřili na komplikace vzniklé podáním chemoterapie, na edukaci pacientů ohledně režimových opatření a na to, jak pacienti hodnotí ošetřovatelskou péči sester a jejich spolupráci. Metodika a výzkumný soubor: Ke splnění cílů bylo využito kvalitativního výzkumného šetření formou polostrukturovaného rozhovoru se sestrami a pacienty. Výsledky rozhovorů byly analyzovány pomocí otevřeného kódování metodou tužka-papír, následně byly rozděleny do jednotlivých kategorií s podkategoriemi. Pro sestry byly stanoveny 3 kategorie se 4 podkategoriemi a pro pacienty 5 kategorií se 2 podkategoriemi. První výzkumný soubor tvořilo dvanáct sester pracujících na onkologických odděleních pěti vybraných nemocnic v České republice. Druhý soubor tvořilo sedm pacientů vybraných metodou záměrného výběru. Výsledky: Bylo zjištěno, že sestra působí v péči o onkologické pacienty s poruchou krvetvorby jako poskytovatel bariérové ošetřovatelské péče. Roli edukátorky sestra zastává při aplikace chemoterapie a při propouštění pacienta do domácího ošetření, kdy pacienta informuje o nutnosti dodržování režimových opatření, jako jsou dietní režim, kontakt omezený pouze na nejbližší rodinu, nevhodnost návštěv restauračních zařízení, hygienické návyky a používání ochrany dýchacích cest. Všichni oslovení pacienti se shodli na tom, že se snaží dodržovat doporučená režimová opatření. Zároveň opatření zhodnotili jako omezující v pracovním i osobním životě. Výsledky pro praxi: Výsledem tohoto výzkumného šetření může být námět pro vznik informační brožury pro onkologické pacienty nebo téma pro vzdělávací seminář pro sestry pojednávající o této problematice.
|
|
|
Informační zdroje ve zdravotní edukaci pacientů s civilizačními chorobami
DRSOVÁ, Lucie
Tato předkládaná práce se zabývá problematikou informačních zdrojů ve zdravotní edukaci u pacientů s civilizačními chorobami. Informační zdroje sehrávají v edukaci pacienta klíčovou úlohu. Především z důvodu, že všeobecná sestra může díky své edukační kompetenci ovlivňovat zdravotní gramotnost jednotlivců i společnosti. V současné době existuje mnoho forem informačních zdrojů, a tak sestra může pomocí nich efektivně edukovat, následně motivovat pacienta a předávat mu informace. V teoretické části jsou popsány příklady civilizačních chorob, informačních zdrojů a zásady edukace pacientů, jež sestra využívá ve svém povolání. Výzkumná část je zrealizována kvantitativní metodou pomocí dotazníku, který anonymně vyplnilo 93 respondentek. Stanoveným cílem bakalářské práce je zjištění způsobů použití informačních zdrojů při edukaci pacientů s civilizačními chorobami, dále jakou metodou jej používají. Posledním cílem je zjištění teoretických znalostí sester pro uvádění informačních zdrojů pacientům. Tento výzkum byl prováděn na různých klinických ambulancí. Z výzkumného šetření vyplývá, že všeobecné sestry doplňují edukaci o informační zdroje u pacientů s civilizačními chorobami. Dále, že většina sester nejčastěji používají v rámci informačních zdrojů tištěné dokumenty ve zdravotnickém zařízení. Posledním výsledkem bylo vyzkoumáno, že více jak polovina sester dbá na zásady při doplnění edukace o informační zdroje. Výsledky analýzy mohou sloužit jako podklad pro opatření, a zlepšit tak správné využití informačních zdrojů ve zdravotní edukaci pacientů právě s civilizačními chorobami.
|
|
|
Ošetřovatelský proces u pacienta s trvalou tracheostomií
Körblerová, Jana ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Maffei Svobodová, Ludmila (oponent)
Tracheostomie je mutilující zákrok a pro pacienta může být zdrojem fyzických, psychických a sociálních traumat. České republice je provedeno průměrně 170 ých tracheostomií ročně. teoretické části jsem se zaměřila na druhy, indikace druhy tracheostomických kanyl. Dále jsem zde popsala komplexní péči o pacienta s trvalou tracheostomií včetně edukace. vypracování bakalářské práce jsem čerpala z dostupných materiálů České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ČLS JEP, guidelines australské dále jsem čerpala z tuzemskýc čních článků a literatury, kter vyhledávala v databázích BMČ, EBSCO, ProQuest případové studii jsem popsala ošetřovatelský a edukační proces u pacienta, který podstoupil chirurgický zákrok v rozsahu totální laryngektomie přijetí propuštění do domácí péče. Součástí případové studie je posouzení zdravotního stavu pacienta podle modelu funkčního zdraví Majory Gordon. Všechny informace jsem získala z pacientem, ze zdravotnické dokumentace a poskytováním ošetřovatelské péče. Kazuistická práce u pacienta po totální laryngektomii včetně modelu funkčního zdraví podle Majory Gordon. Cíl Cílem práce je zaměření se pooperační péči o pacienta s trvalou tracheostomií včetně edukace Výsledky: Dodržení postupů splnění cílů ošetřovatelských diagnóz a správný edukační trvalou tracheostomií....
|
|
|
Ošetřovatelský proces u pacienta s trvalou tracheostomií
Körblerová, Jana ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Maffei Svobodová, Ludmila (oponent)
Tracheostomie je mutilující zákrok a pro pacienta může být zdrojem fyzických, psychických a sociálních traumat. České republice je provedeno průměrně 170 ých tracheostomií ročně. teoretické části jsem se zaměřila na druhy, indikace druhy tracheostomických kanyl. Dále jsem zde popsala komplexní péči o pacienta s trvalou tracheostomií včetně edukace. vypracování bakalářské práce jsem čerpala z dostupných materiálů České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ČLS JEP, guidelines australské dále jsem čerpala z tuzemskýc čních článků a literatury, kter vyhledávala v databázích BMČ, EBSCO, ProQuest případové studii jsem popsala ošetřovatelský a edukační proces u pacienta, který podstoupil chirurgický zákrok v rozsahu totální laryngektomie přijetí propuštění do domácí péče. Součástí případové studie je posouzení zdravotního stavu pacienta podle modelu funkčního zdraví Majory Gordon. Všechny informace jsem získala z pacientem, ze zdravotnické dokumentace a poskytováním ošetřovatelské péče. Kazuistická práce u pacienta po totální laryngektomii včetně modelu funkčního zdraví podle Majory Gordon. Cíl Cílem práce je zaměření se pooperační péči o pacienta s trvalou tracheostomií včetně edukace Výsledky: Dodržení postupů splnění cílů ošetřovatelských diagnóz a správný edukační trvalou tracheostomií....
|
|
|
Transplantace ledvin od žijícího dárce
Stöcklová, Lucie ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Nejdlová, Tereza (oponent)
Transplantace ledviny je stále nejúspěšnější metodou léčby selhání ledvin. Kromě možnosti získat orgán od zemřelého dárce se díky lepším výsledkům dostává opět do popředí transplantace od žijících dárců. Transplantace od žijícího dárce je možné naplánovat a má méně komplikací. Nespornou výhodou je možnost jejího provedení ještě před zahájením dialýzy-preemptivně, což zaručuje nemocnému až dvojnásobné přežití v porovnání s přežitím na dialýze. Empirická část práce je zpracována metodou případové studie charakterizující průběh hospitalizace o žijícího dárce ledviny, která popisuje pooperační a ošetřovatelskou péči o příjemce štěpu transplantované ledviny. Záměrem bakalářské práce je seznámení s ošetřovatelskými postupy v péči o pacienty po transplantaci ledviny od žijícího dárce a podaní uceleného přehledu o problematice transplantací ledvin. klíčová slova: Transplantace ledviny - predialýza - žijící dárce - ošetřovatelské postupy - intenzivní péče - péče o příjemce ledviny
|
|
| |
|
|
Dodržování režimových opatření u pacientů s vředovou chorobou žaludku a duodena
HESOUNOVÁ, Ilona
Tématem bakalářské práce je "Dodržování režimových opatření u pacientů s vředovou chorobou žaludku a duodena". V České republice se vředová choroba vyskytuje u 3 až 10 % populace a postihuje pacienty zejména v produktivním věku. V teoretické části byla popsána historie onemocnění, klasifikace, etiopatogeneze, klinický obraz, diagnostika, komplikace, léčba, režimová opatření, edukace pacienta a úloha sestry v ošetřovatelské péči. V praktické části byly zpracovány tři cíle, které byly stanoveny na počátku výzkumného šetření. Prvním cílem bylo zjistit, zda pacienti s vředovou chorobou žaludku a duodena dodržují režimová opatření. Druhým cílem bylo zjistit, jakou roli mají sestry v edukaci pacientů s vředovou chorobou žaludku a duodena. Posledním cílem bylo na základě výsledků výzkumného šetření vypracovat informační materiál o režimových opatřeních u pacientů s vředovou chorobou žaludku a duodena. Byly stanoveny čtyři hypotézy. První hypotéza zněla, že pacienti s vředovou chorobou žaludku a duodena znají režimová opatření. Druhá hypotéza tvrdila, že pacienti s vředovou chorobou žaludku a duodena dodržují režimová opatření. Třetí hypotézou bylo, že pacienti s vředovou chorobou žaludku a duodena vědí o významu dodržování režimových opatření. Čtvrtá hypotéza zněla, že sestry mají důležitou roli v edukaci pacientů s vředovou chorobou žaludku a duodena. Byla využita kvantitativní metoda výzkumného šetření. Technikou sběru dat byl anonymní dotazník. Výzkumný soubor tvořili pacienti s vředovou chorobou žaludku a duodena na interním oddělení nemocnice v Písku, v ordinaci praktického lékaře v Písku, na interním a chirurgickém oddělení nemocnice ve Strakonicích, na gastroenterologickém oddělení nemocnice v Českých Budějovicích a na interní ambulanci na poliklinice v Milevsku. Na základě vyhodnocení anonymního dotazníku se první, druhá a třetí hypotéza nepotvrdila. Naopak čtvrtá hypotéza se potvrdila. Na základě výzkumného šetření byl vytvořen informační materiál o režimových opatřeních u pacientů s vředovou chorobou žaludku a duodena. Tento materiál může být také inspirací pro edukační činnost sester.
|
host ::
RSS.